Dokud jedeme my, město žije

„Bez nás by město zůstalo stát v mrazu a tichu.

Každý bezpečný návrat na terminál je pro nás malé vítězství, které patří nám všem.“

Když se nad Chebem rozpoutá vánice a mráz, napadne sníh, město se změní. Ulice, které jindy pulzují životem, najednou ztichnou pod nánosy sněhu. V tu chvíli se většina lidí schová do bezpečí svých domovů. Pro nás ale ta nejdůležitější část dne teprve začíná.

Dáváme víc než jen lístek

Mnozí nás vidí jen jako postavy za volantem velkých strojů. Ale v těchto dnech, kdy je vidět sotva na pár metrů, nejsme jen řidiči. Jsme ti, kteří otevírají a nabízejí pocit bezpečí.

Když v tom největším nečase zastavíme na zastávce a vpustíme dovnitř promrzlé lidi, nedáváme jim jen jízdenku. Dáváme jim teplo, bezpečí a klid. V tu chvíli jsme pro paní s těžkým nákupem, pána co jede z práce domů k rodině, nebo pro mámu, která se ze všech sil snaží stihnout koupání svých dětí, těmi nejdůležitějšími lidmi v Chebu. Jsme mostem mezi nehostinnou ulicí a jejich vyhřátým obývákem.

Poctivé řemeslo v srdci Chebu

Naše práce není jen „šichta“. Je to poctivé řemeslo, které vyžaduje chladnou hlavu, pevné ruce na volantu a srdce na pravém místě. Je to služba lidem, se kterými v tomto městě žijeme bok po boku.

Buďme hrdí na to, že právě my jsme těmi, na které se můžou ostatní lidé spolehnout, když se příroda rozhodne ukázat svou sílu. Každý kilometr, který v tom bílém pekle ujedeme, děláme pro lidi – aby nikdo nezůstal venku v chladu, aby se každý dostal tam, kam patří. Ke svým blízkým.

Buďme na tuto práci hrdí. Protože dokud jedeme my, město žije.